• O blogu
  • Odkazy
  • EN version Sledujte blog Facebook Twitter Videa z Latinské Ameriky Obrázky z Latinské Ameriky

    .

    TIPY NA CESTOVÁNÍ Pláže Kultura #htmlcaption2

    Goiânia aneb trochu obchodního poučení z Brazílie



    Kostel a "papírové" kongresové centrum, Goiânia
    Můj brazilský rok 2011 byl zcela nečekaně zcela pracovní. Celé roky, vlastně od té doby co sem někdy v útlé pubertě začala vážně přemýšlet o tom, že Brazílie se asi stane součástí mého života jsem snila o tom, že dostanu práci, při které budu moci tuhle zemi navštěvovat několikrát do roka. No a je to tu, ovšem práce není zábava.



    Na konci května jsem si nejdříve vyzkoušela jaké je to týden od rána do večera stát na stánku v umělém osvětlení na Anhembi, největším výstavišti v São Paulo, což se dá popsat jen dvěma slovy: holt práce. Ještěže na vedlejším výstavišti souběžně probíhala výstava, kde byli známí z Batayporã v českém kroji a člověk měl na chvíli v celém tom shonu pocit, že je v té staré dobré Brazílii co znal ze studií. I když vlastně ten nepřestal ani v týdnu co následoval při kterým jsme projeli průmyslové komplexy okolí Campinas a Ribeirão Preto a člověka už ani tak nějak neudivovalo, že náš brazilský partner prostě nikam nedojel včas. Jeho tři slovní spojení myslím charakterizují můj dojem z obchodu v Brazílii a s Brazilci - tranquilo (v klidu), vai dar um jeito (nějak se to udělá) a eu tô nem aí (tato fráze se většinou používá, když se něco podělá a já si nad tím myju ruce, je k tomu i krásná gestikulace rukou).

    A nečekaně v listopadu následovala zkušenost daleko kurioznější, zajímavější a poučnějši a to nejenom proto, že jsme se za ní vydávala s novou firmou do města o kterém skoro každý Brazilec řekne, že je to konec světa (i když je fakt, že těch konců světa má Brazílie bezpočet). Ostatně můj spolucestovatel, který byl v Brazílii prvně a za celou dobu viděl jen toto město celou situaci velice trefně popsal ve chvíli návratu asi takto: "Sakra, doma řeknu, že sem byl v Brazílii a zeptaj se mne: Byls v Riu? Řeknu ne, byl sem blízko Brasílie. A byls aspoň v té Brasílii? Ne".
    Monumento às Três Raças, Centro Cívico
    Goiânia je hlavní město státu Goiás založené v samém středu Brazílie asi šest hodin cesty busem na západ od hlavního města Brasília. Samotné město vzniklo už někdy ve 30. letech a dnes v něm žije přes milion lidí. Spousta z nich jsou studenti zjevně docela známé univerzity Universidade Federal de Goiás, jednu z uchazeček o studium až z města São Paula jsme potkali na letišti. Na městě je více než vidět jeho přesně plánovaný původ, většina ulic nemá jména, ale jsou označeny písmeny a čísly začínajícími od středu města (naštěstí to není takový hardcore jako v hlavním městě) a náměstí a bulváry ve středu města jsou velmi prostorné. Místňáci, které sem měla možnost poznat hlavně v místních taxících své město zjevně milují a nedají na něj dopustit. Za ten týden sem jela asi 20 taxíky a bylo zajímavé, že přibližně pět z taxikářů popisovali svůj návrat do rodného města jako nejlepší věc co udělali. Je to pravda, Goiânia je opravdu bezpečnější a klidnější než São Paulo, to je bez diskuze. Většina návštěvníků se tu stejně jako my ocitne kvůli práci a město vidí jen na cestě mezi kongresovým centrem a hotelem, přičemž se snaží město co nejrychleji opustit. Proto také většina turistických průvodců nic o tomhle městě nepíše, ale pokud už se tu náhodou na den či dva ocitnete a chcete se podívat jinam než do místního rozpadajícího se kongresového centra, tady je pár tipů co stojí za to tu vidět.
    Parque Vaca Brava, Goiânia
    Asi hlavní atrakcí tu určitě bude hovězí maso, ve městě je hned několik vyhlášených  tzv. churrascarias, které nabízejí neomezenou konzumaci velice delikátního masa za paušální poplatek (v Brazílii zvané rodízio nebo také comer até explodir). Město vlastně žije hlavně z hovězího průmyslu, který se odehrává na nekonečných pláních brazilského středozápadu a tak není divu, že vám návštěvu některé místní churrascaría doporučí každý.  Osobně jsme navštívili dvě, obě na ulici Av. 85 přímo naproti sobě, Gramado (rodízio za asi 30 BRL) a Montana Grill (za cca. 60 BRL). Majitelem druhé zmiňované je známé duo zpěváků sertanejo Chitãozinho & Xororó, tenhle styl muziky ve městě převládá a večer zní skoro ze všech barů a restaurací.


    PEQUÍ Pokud chcete ochutnat něco opravdu exotického, co jinde v Brazílii nenajdete určitě chtějte v restauraci pequí, místni zelenina (nebo snad ovoce...) velice zvláštní, aromatické chuti. Pokud vám jej podají celé, určitě do něj nekousejte, ale jen je pomalu okusujte, uvnitř jsou ostré trny, které by vás mohly poranit (ve většině restaurací na to také upozorňují).

    Hudba stylu sertanejo a její postavení v rámci brazilské hudební scény, to bude asi na celý jiný příspěvek, každopádně mnoho Brazilců zná Goiânii jako město původu jedné z nejznámějších dvojic sertanejo, bratrů Zezé di Camargo & Luciano, o kterých byl natočen velmi populární film Dois filhos do Francisco. Malá ochutnávka je zde, abyste věděli o čem tahle hudba je. Největší hit Zezé di Camargo & Luciano - No dia em que eu saí de casa (pokud nerozumíte textu můžete být jen rádi).

    Město zrovne neoplývá nějak dechberoucími památkami, přesto stojí za to se alespoň jít podívat do středu města na Monumento às Três Raças na Centro Cívico a projít se po Av. Goiás kde je snad nejhonosnější evangelických kostel co jsem zatím v Brazílii viděla (a že jich bylo hodně). Na druhém konci ulice je Praça do Trabalhador s podivně vyhlížejícím nádražím, kterém je památkou na Art Deco a časy, kdy v Brazílii ještě jezdily vlaky i pro cestující. Pokud se tu octnete v neděli dopoledne můžete se ztratit v největším trhu na otevřeném prostoru v Latinské Americe, v tzv. Feira Hippie, který má už 40ti letou tradici a mají tu opravdu vše na co si vzpomente (suvenýry a hamaky byly někde v prostoru vedle Shopping Araguaia). Další, i když méně honosný, je v neděli odpoledne i trh Feira do Sol na náměstí Praça do Sol, kde najdete spíše místní pochoutky a umělecké předměty. Pokud jste fanouškem Oscara Niemeyera nemělo by vám uniknout jeho kulturní centrum kousek za městem (dobrou mapu města najdete zadarma ve většine hotelů pod názvem Guia Goiania, jsou tam i slevy do churrascerie Montana Grill).
    Velice příjemné jsou tu i parky jako třeba Parque Vaca Brava a Bosque Buritís (hned ve středu města), kde si lze prohlédnou spousta nám neznámého a volně rostoucího exotického ovoce jako je např. jaca.
    Feira Hippie a pequí, specialita brazilského středozápadu, Goiânia
    Večer lze zakončit v místní restauraci vyhlášené hlavně svým výhledem, kde lze za zvuku sertaneja popíjet caipirinhu za zvýhodněnou cenu 2 za cenu jedné. Momentálně se jmenuje Restauarante Mirante, ale prý často mění jména, proto tu dám radši i adresu (Perimetral Norte, 5648), ať vás taxikář nevozí po místních favelách jako nás.

    Co tu vidět a ochutnat:
    •  Centro Cívico
    •  Praça do trabalhador s nádražím
    •  Parky Vaca Brava a Bosque dos buritís
    •  Centro Cultural Oscar Niemeyer
    • churrascarías Gramado a Montana grill
    • vařené pequí
    • v neděli místní trhy Feira Hippe (dopoledne Praça do trabalhador) a Feira do Sol (odpoledne Praça do sol)

    Žádné komentáře: