• O blogu
  • Odkazy
  • EN version Sledujte blog Facebook Twitter Videa z Latinské Ameriky Obrázky z Latinské Ameriky

    .

    TIPY NA CESTOVÁNÍ Pláže Kultura #htmlcaption2

    Mexický život, tentokrát s řemeslníky

    Slyšela jsem už od mnoha lidí, že zážitky s řemeslníky jsou nezapomenutelné a v Mexiku zvláště, ale jsou zážitky, které vás donutí se vrátit k psaní blogu i s ročním odstupem. Jeden "řemeslnický" se odehrál přímo v našem bytě nedávno. Začalo to asi takhle...
    Jednoho dne nám přestala fungovat pračka a jelikož byt ani jeho vybavení není náš zavolali jsme správci. Od něj sme se dozvěděli, že místo pračky nám budou měnit kuchyň, na námitky, že za dva dny na měsíc odjíždíme mimo Mexiko jsme se dočkali odpovědi, že oni to přece za dva dny zvládnou...téma pračky od této chvíle bylo na vedlejší koleji.
    Řemeslníci se ovšem dalšího dne nedostavili, když jsme po marném čekání večer volali majiteli, co se děje, řekl, že ještě shánějí části kuchyně, ale ať se nebojíme, že to stihnou, další den tu prý budou přesně ráno v 9. Když jsem po desáté začala nervózně podupávat a už, už vytáčela číslo na správce tu někdo zazvonil. Za dveřmi se objevil človík v saku oblečen vhodně tak spíše na funus nežli k výměně kuchyně. Svého úkolu se ovšem chopil srdnatě, odložil si sako a v bíle košili začal rozmontovávat skřině, mělo mi ovšem přijít divné, že po 15 minutách se z kuchyně přestaly ozývat zvuky. Po dvou hodinách tento milý muž vylezl ven s novým objevem, někdo zapomněl odpojit vodu a plyn a on nemůže pokračovat v činnosti.
    Na dalších pár hodin byly tedy práce v kuchyni pozastaveny a hledal se "někdo" zodpovědný za plyn a vodu. Velice překvapivě se pak celá skupina asi šesti lidi u nás sešla po šesté večer, kdy ještě přibyl jakýsi bodrý muž se svým učedníkem, kteří se jali oklepávat dlažniky k nemilé radosti sousedů i nás. Druhý den večer tedy zůstala celá kuchyň totálně rozkopaná a bylo jasné, že dvoudenní termín dodržen nebude.
    To se potvrdilo hned další ráno, když se skupina cca 12 lidí nahrnula do naší malé kuchyňky, kromě starého známého funebráka se tu vyskytoval muž, který večer sice obil dlaždice, ale na některé zapomněl a na dodělání práce si přivedl nového učedníka, dále tu byli architekt a jeho dva asistenti, správce a jeho asistent a další čtyři neurčití lidé, všichni shrbeni a zaujati plánem nové kuchyně. Když se po asi 4 hodinách veselé konverzace zvedli ani mne nepřekvapilo, že odešli a to bez toho aby jakkoliv pohnuli s prací. Na můj dotaz, do kdy se to stihne odpověděli do týdne...prý nejdříve musí sehnat nové dlažnice, bez toho se zbytkem nepohnou, a vesele odešli.
    Pokračování víme jen z doslechu, další týden se zjistilo, že správce odjel na dovolenou a tudíž nemá práce kdo koordinovat a stále nemají ty dlaždičky. Celou kuchyň pak pravděpodobně splácali pár dní před našim návratem a náš byt zanechali zaneřáděný jak po rabování. A pračka? Tu sme si nakonec museli spravit sami...

    1 komentář:

    Světoběžník řekl(a)...

    Tak to me neco opravdu pripomina a proto tu muzu patrit mezi remeslnickou spicku i kdyz jsem v cesku temer rukama nedelal. Staci prijit vcas, doladit par detailu ktere tu nikdo neresi a je to!
    Tento post me celkem pobavil a mozna pro me bude pristi zastavka mexiko :-)