Zemětřesení v Mexiku aneb horská dráha ve vaší ložnici

Návod co dělat při zemětřesení, který najdete v každé budově hned vedle návodu co dělat při požáru

Vybíhám v noci vyděšená z postele, pode mnou se houpe celý svět a já vím, že už je to tu zas, zemětřesení. Než jsem do Mexika jela, měla jsem o místní seismické aktivitě pouze mlhavé představy, teď už vím, že je vždy lepší si hledat ubytování nejlépe v přízemí.

Není nad to si v Mexiku vyzkoušet úplně všechno, věcí k poznávání je tu hodně a včera se mi dostalo té "úžasné" možnosti vyzkoušet si to co běžný Mexičan zažívá několikrát ročně. Zemětřesení. To včerejší mělo podle zpráv cca. 7,1 stupně s epicentrem někde na pobřeží u Acapulca, což je stovky kilometrů odsud. Radši ani nechci vědět co by se dělo, kdyby bylo epicentrum blíže, protože i tak se pocit při něm dá popsat jako divoká jízda na horské dráze s množstvím popadané omítky na hlavě a to vše člověk zažívá přímo v obýváku. Přesto nemá v Mexiku zemětřesení na svědomí jedinou oběť.

Létající socha anděla při posledním velkém zemětřesení

Mexičani jsou při těchto událostech obdivuhodně klidní, přestože říkají, že tentokrát bylo zemětřesení opravdu silné, všichni se chovali velice organizově. V klidu vyšli na ulici, počkali až se to vytřese, pak zavolali hasiče, kteří budovy obhlédli zda nejsou před zřícením a zase se vrátili do svých domovů pozametat opadanou omítku. O veškerých kontrolách a nalezených škodách informuje přímo starosta Mexico City na svém twitter účtu.

Architekt co stavěl domy na kuřích nohách

V roce 1985, kdy Mexico City zasáhlo jedno z největších zemětřesení zažíval roky své největší slávy mexický architekt Mario Pani. Inspirován stavbami z Evropy postavil v Mexico City budovy podle nejnovějších trendů evropské architektury. Navrhl budovu rektorátu univerzity UNAM, hotely, obytné domy i nemocnice. Jeho částečný pád přišel právě se zemětřesením z 19.9. 1985, tehdy se totiž hodně jeho staveb ve středu města zřítilo, byly to stavby moderní, považované za velmi bezpečné. Jednalo se zejména o obytné budovy poblíž náměstí Tlatelolco, několik hotelů, škol a nemocnic. Zjistilo se, že evropská architektura ani Pani nepočítali se silným zemětřesením, které jsou v Mexiku velmi častá. Od doby Paniho se pojetí bezpečnosti budov velmi změnilo a během zemětřesení se tu od roku 1985 nezřítila jediná větší budova.

Menší zemětřesení do 5 stupňů Richtera jsou tu velmi běžné, jednou za pár měsíců jsou tu zemětřesení až po 6,5 stupňů, zažila jsem tu i dvě zemětřesení přes 7 stupňů. Žádné z nich ale nevyvolalo větší škody či dokonce oběti, Mexico City se zdá při zemětřesení neskutečně pružné...nebylo to ale takto vždy. Mexico City má velice nepříznivé podloží a zejména budovy stojící v centru pociťují zemětřesení opravdu silně, je to kvůli nepevnému podloží původně vysušeného jezera, které otřesy spíše umocňuje, než by je tlumilo. Přestože vysoké budovy jsou postaveny se speciálními základy, které zajistí, že se při zemětřesení budova trochu pohoupe a pak si sedne na původní místo, spousta menších domů je zemětřesením ohroženo. Nejhorší zemětřesení bylo v Mexico city v roce 1985, kdy popadaly celé mětské čtvrti a počet obětí se prý vyšplhal k 35 000, zemětřesení prý tehdy mělo 8,2 stupně.


Dokument o zemětřesení z roku 1985