Mazunte aneb pozor na mořskou nemoc



První východ slunce v Mazunte
Původně jsme k moři chtěli už na Silvestra, ale zařizovat ubytování na poslední chvíli v tomto čase na mexických plážích je zbytečné, všude hlásili plno. A tak jsme se nakonec vydali k moři až druhého ledna, přes nezajímavé město Pochutla. Pokud se chcete přes Pochutlu dostat k Tichému oceánu, bude asi vaše hlavní otázka znít Zipolite nebo Mazunte? Dva hippie evergreeny všech "nezávislých" průvodců. Naše volba nakonec padla na vesničku Mazunte a to z jednoho prostého důvodu, popsané množství nuda pláží v Zipolite mne opravdu děsilo.


Cesta jako na kolotoči

Jelikož na této cestě musí člověk ať chce nebo ne překonat velký výškový rozdíl (my jsme sjížděli dohromady asi 3200 mnm.) a cesta se velmi klikatí. Nechali sme si poradit průvodcem, že bude lepší to do města Pochutla jet oklikou cca. 10 hodin přes město Salina Cruz, prý je silnice trochu méně divoká a děravá...výsledek divoké noci a jízdy při které jsem si připadala jak kdybych se 8 hodin neustále točila na kolotoči, byli dva poblití spolucestující a moje naprostá nedůvěra v rady průvodce. Do Pochutly jsme dojeli ještě za tmy a hned se nás ujali místní taxikáří, pro které sme byli jako jediní vystupivší vděčný terč. Nakonec jsme usmlouvali cenu ze 130 na 100 pesos a vyrazili směr Mazunte. Taxikář nás vysadil přímo na pláži, kde jsme spolu s lidmi, kteří zjevně přespali na pláži pozorovali východ slunce.

DOPRAVA 
Do Pochutly (což je město odkud se potom vyráží do populárních přímořských vesniček Mazunte, Zipolite a Puerto Angel) se dá z Oaxacy dostat dvěma způsoby. Ten náš nabízí společnost OCC (10 hodin jízdy přes město Salina Cruz) a stojí cca 300 pesos, busy odjíždí z terminálu pro první třídu na ulici Calzada Niños Heroes. Mnohem levnější, rychlejší a možná stejně nepohodlnou alternativu cesty po serpentinach nabízí i několik společností z terminálu druhé třídy na druhé straně města u trhu Central de Abastos. Lístek se tu dá koupit u různých společností za 100 pesos a cesta trvá cca 6 hodin, autobusy většinou nemají klimatizaci ani tlumiče, ale zase to má člověk rychleji za sebou. Obě alternativy často jezdí přes noc. Z Pochutly se pak dá dostat na pobřeží buďto tzv. colectivo, které chytíte na různých místech podél ulice Cardenas (cca. 20 pesos) nebo taxi (cca. 100 pesos za auto). Zpět do Mexico City pak jezdí cca tři společnosti, již zmiňovaná OCC za asi 700 pesos a 16 hodin přes Salina Cruz a Oaxacu, Estrella Blanca přes Acapulco za cca 13 hodin a 900 pesos a Sur za cca 400 pesos za 13 hodin přímo přes Oaxacu.



Hippie doupě na jihu Mexika

Mazunte je opravdu velmi klidné a pohodové a vliv hippie kultury je tu doslova cítit na každém kroku, tráva je tu asi víc konzumovaná než pivo. Za svůj klid vděčí Mazunte asi nejvíce pozdnímu objevení pro masivnější turismus a i dnes tu člověk zejména na pláží cítí atmosféru rybářské vesnice, kterou donedávna byl. Do roku 1990 to bylo spolu se San Agustillo jedno z hlavních míst, kde se zpracovávalo želví maso a další produkty. Poté co vláda zabíjení želv zakázala tu byla zřízena rezervace a spolu s Centro Mexicano de la Tortuga se Mazunte stalo jedním z hlavních míst pro pozorvání těchto vodních živočichů. I jméno samotného města prý na želvy odkazuje, v jazyce nahuatl znamená maxonteita, čili v překladu něco jako prosím přijď a množ se...no je opravdu otázka pro koho všechno to platí. Ve vesnici se v poslední době usazuje stále více cizinců. Spousta z nich tu přijede na dovolenou a už neodjede, živí se tu jako prodejci různých uměleckých předmětů a meditují na pláži, pozor je to nakažlivé, radši tu nezůstávat moc dlouho.
Ubytování jsme dle průvodce, další chyba, zarezervovali na kopci v komplexu Balamjuyuc. Pan majitel vypadal, že je ještě víc free než lidé dole ve vesnici, přesto si matně vzpomněl, že nějaký email dostal a že pro nás dokonce má pokoj za cca 300 pesos. Nakonec jsme se ubytovali v opravdu luxusním pokoji s nádherných výhledem na moře. Vše vypadalo ideálně, hned jsme vyrazili dolů na pláž na snídani a přemýšleli zda tu opravdu potkáme naše české známé, kteří tu měli podle všeho být už od Silvestra.


Výhled z pokoje

Nejjižnější bod Mexika

Mazunte je zajímavé hned v několika směrem, kromě mořských želv tu lidé často jezdí se podívat nejjižnější bod Mexika, tzv. Punta Cometa, má prý jakousi magickou moc a vždy k západu slunce se tu schází veškérá místni hippie smetánka. Pláže jsou tu nádherné, ale poněkud divoké. Jediné místo kde se dá bezpečně vstoupit do vody je přímo na hlavní pláži vpravo u útesu, jednak jsou všechny místní pláže spíše surfařské s poněkud komplikovanými spodními proudy a vlnami. Hned první den jsme se vydali doprava přes kopec právě na Punta Cometa, což je opravdu nádherné místo a odtud jsme se potom šli dál na další opuštěné pláže směrem doprava od Mazunte. Na některých plažích sme, i přes místní zákaz, potkali spousta nudistů, ale prý se to nedá se Zipolite srovnat. Mezitím se nám opravdu ozvali Češi, kteří v Mazunte úspěšně zakotvili na hlavní pláží v síti zavěšené v jedné z místních hospod.

Slavná Punta Cometa

Ubytování 
Krome již zmiňovaného Silvestra a pravděpodobně Semana Santa, což je týden před velikonočním pondělím, není problém v Mazunte sehnat ubytování. Pokud chcete nádherný výhled na pláž, určitě se vydejte na kopec nad pravou stranou hlavní pláže, kde je hned několik míst, kde je možné sehnat ubytování za cca 300 pesos, dole na hlavní pláži jsou pokoje trochu levnější. Nahoře na kopci vřele nedoporučuji námi vyzkoušený Balamjuyuc, který měl sice super výhled a byl doporučen ve všech průvodcích, ale od majitele sme se několikrát dozvěděli, že si nemáme stěžovat, že na jeho ubytování stojí lidé řady. Další možností, se kterou pravděpodobně uspějete i když je všude plno na Silvestra je si zavěsit síť (kterou není problém koupit přes den na pláži) v jedné z hospod na pláži, které kromě místa nabízí i uschování batohů, záchod a sprchu (cena cca. 50 pesos osoba).


Mořská nemoc, to je prevít

Další den ráno k nám přišel majitel hotelu, že nás asi bude muset vystěhovat z pokoje, který sme předem zaplatili, do levnější neboť jej pronajal někomu jinému, kdo už mu též zaplatil zálohu. Poněkud nenaloženi po časném vstávání a nedobrých zprávách jsme se vydali na tady velice populární výlet na moře na pozorování místních vodních živočichů. Normálně se dají tyto výlety zařídit přímo na hlavní pláži prostě tak, že chvíli postávaté u jedné ze zakotvených lodí a majitel si vás už nějak najde, my sme výlet koupili s mírnou přirážkou u uklízeče v našem hotelu. Nejdříve sme projížděli po pobřeží, viděli město San Augustino, kde byly dříve hlavní jatka na mořské želvy než začaly být chráněny, posléze se člun vydal na volné moře. Na tuto část výletu si moc nepamatuji (spíše zpětně z fotek), každopádně prý okolo plavaly mořské želvy (dokonce majitel lodi pro jednu skočil a chvíli s ní osazenstvo lodě plavalo), skákaly hejna delfínů a plavaly velryby...já už jen čekala až dojedeme na břeh, protože mne chytl šílený záchvat mořské nemoci. Na konci výletu se ještě dalo jít šnorchlovat na menší útes kousek od hlavní pláže, kde byli vidět rejnoci i široká škála místních ryb. Než jsem se vzpamatavala z výletu byl večer a západ slunce na Punta Cometě mi zvedl náladu, atmosféru tu zpříjemňovali i místni hippie capoeiristi, kteří tu nacvičovali na večerní vystoupení.

Příprava na odjezd na volné moře

Poslední den dovolené se pak nesl v podobném duchu ranní naštvanosti na majitele ubytování, který nás nakonec nevystěhoval, protože paní co přijela by prý nevyšla po schodech, ovšem nám chtěl naúčtovat 40 pesos za každé zavazadlo co si u něj odložíme. Tak sme vzali ranec na ramena a odešli dolů na pláž, kde jsme se poslední den ubytovali v jedné z restaurací a naordinovali si den totálního odpočinku. Večer sme tak tak chytli poslední volná místa v busu směr DF a vyrazili tou kratší cestou před kterou nás předtím varoval průvodce. Proběhla, až na několik kontrol místní armádou, velice klidně. Doma sme byli trochu smutni, ta dovolená přecejen mohla trvat déle. Pamatovat si ji každopádně bude náš průvodce, který byl nejmíň dvakrát kompletně propláchnut mořskou vodou, ale zasloužil si to. A teď hurá do práce...

Co stojí za to vidět a zažít:
  • Punta Cometa (nejjižnější místo Mexika)
  • Centro mexicano de la tortuga
  • Výlet na otevřené moře - pozorování mořských želv, delfíni, velryby
  • Playa Ventanilla (asi 2 km od města, jezdí tam colectivo, taxi (asi 50 pesos taxíky vždy stojí na náměstí kousek před kostelem) nebo lodí
  • dát si krevetový koktejl v jedné z plážových restaurací